Rok vydání: 2017
Anotace:
V zapadlém koutě Londýna učí bývalý špičkový drezúrní jezdec svou vnučku Sarah tak, jak to sám kdysi dělal v elitní jezdecké škole ve Francii. Když však do jejich života zasáhne katastrofa, čtrnáctileté Sarah nezbyde nic jiného, než aby se životem protloukala sama...
Hodnocení:
Knihu jsem dostala od přítele k Vánocům, moc jsem se na ní těšila, líbila se mi obálka a i mě hrozně lákalo přečíst si opět něco o koních. Takže jsem ji samozřejmě musela hned začít číst. :) Kniha je psána ve třetí osobě, což nevadí, i když osobně preferuji ich formu. Oceňuji krásný jazyk a hodně se mi líbilo, že u každé kapitoly byl úryvek z Xenofónova díla O Jezdectví. Začátek se mi ale zdál poněkud natahovaný, do knihy jsem se nějak nemohla začíst, přišlo mi tam zbytečné některé věci, jako třeba ten popis soudu atd. Ale asi od půlky se kniha začala rozjíždět a ten konec to byla přímo krasojízda. :) Byla jsem napjatá jako struna jak to skončí a jestli se jí splní ten sen. Řeknu vám jen jedno - dopadlo to dobře. Líbilo se mi i ten vykreslený vztah mezi Macem a Natashou. Tato kniha byla moje druhá od Jojo a určitě si přečtu i další od ní. Tato paní spisovatelka má vážně dar. Milovnicím koní a ženských románů doporučuji!